Rezervační nástroj pro restauraci: tři typy, tři ceníky a jeden háček u „zdarma“

2026-08-08 · Návody

Sobota, tři čtvrtě na sedm. Druhá runda se prostírá, v kuchyni se vrší bony a telefon zvoní v deseti minutách počtvrté — potřetí to nikdo nevzal. V rezervační knize stojí vedle „Novákovi, 4 os.“ přeškrtnutý záznam, který už nikdo nerozluští, a lepík s dopolední poptávkou, kterou nikdo nepotvrdil. Tady začíná hledání rezervačního nástroje: ne u digitalizace, ale u dvou konkrétních ztrát — hovoru, který nikdo nezvedl, a stolu, který jste dali dvakrát.

Přiznání na úvod: Stolio je náš vlastní rezervační systém. Aby to nekazilo výsledek, držíme se tří pravidel. Stolio se neobjevuje v žádném srovnání ani žebříčku v tomhle článku — dostane jen jednu vlastní, jasně označenou sekci na konci. U každého cizího čísla píšeme, odkud pochází a jestli ho dodavatel zveřejňuje sám. A co ověřit nejde, to tu nestojí jako fakt. Kritéria výběru rozebíráme zvlášť v článku jak vybrat rezervační systém; tenhle text řeší, jaké tři druhy nástrojů na trhu existují a čím se u každého doopravdy platí.

Co doopravdy nahradíte, když zavřete papírovou knihu

Digitální rezervační kniha nahrazuje čtyři věci najednou. Denní plán: rozpis je na baru, v kanceláři i v telefonu a všichni vidí stejný stav. Dostupnost: online rezervace přijde i ve 23 hodin, když se host na gauči rozhodne, že u vás chce v pátek večeřet — papír má otevřeno, jen když u něj někdo stojí. Přiřazení ke stolu: místo „čtyři osoby, 19:00“ míří rezervace na konkrétní stůl, i s otázkou, jestli se na něj v devět vejde druhá runda. A paměť o hostech: alergie, oblíbené místo, počet návštěv, poznámka „chodí o dvacet minut později“ — všechno, co jinak nosí v hlavě servírka, která zrovna dala výpověď.

Papír má dvě přednosti, které mu software nevezme: nulovou cenu a to, že funguje i při výpadku internetu. Problém není v knize, ale kolem ní — nikdo nepotvrdí dopolední poptávku, nikdo neví, kolik hostů dorazilo, a hosty nejde den předem připomenout. Automatické připomínky jsou proti nedocházkám minimum, nad nimi stojí záloha nebo garance kartou. Storno poplatek si ale můžete nárokovat jen tehdy, když s ním host prokazatelně souhlasil už při rezervaci — tedy v obchodních podmínkách, na které formulář odkazuje a které si host odklikne. Telefon přitom nezmizí: v hodně českých podniků chodí velká část rezervací dál telefonicky. Dobrý software ho neruší, jen zařídí, aby hovor za deset vteřin skončil ve stejné knize jako online rezervace.

Tři typy rezervačních nástrojů — a co každý doopravdy stojí

Typ 1: portál s vlastní aplikací hostů. OpenTable, TheFork, u nás třeba Restu — vedle softwaru jsou to katalogy podniků s vlastním publikem. Přinášejí poptávku a účtují si přesně za ni. Model OpenTable je doložený z jeho vlastních stránek: platíte jen za hosty, které vám portál skutečně posadí, zatímco rezervace z vlastního webu, telefonické i hosté z ulice jsou bez provize a nedorazivší ani zrušené rezervace se neúčtují. Konkrétní částky pro Německo ale OpenTable veřejně neuvádí — německý odborný tisk opakovaně zmiňuje 1,50 € za zprostředkovaného hosta a měsíční paušál kolem 99 €, u vyššího tarifu kolem 199 € a u delšího závazku méně. Berte to jako reportovaná čísla, ne jako ceník. TheFork nezveřejňuje ani paušál, ani provizi: na vlastní cenové stránce uvádí jen to, že u rezervací z TheFork, Tripadvisoru a partnerských kanálů se platí procento z průměrné útraty na hosta, zatímco rezervace z vlastního webu, Instagramu a Facebooku jsou v ceně. Podnik s vyšší útratou tak za stejnou rezervaci zaplatí víc než bistro. U českých portálů si model i sazby vyžádejte přímo a nedomýšlejte si je podle zahraničních srovnání — nechte si písemně potvrdit, které rezervace jsou zpoplatněné a jakou částkou.

Zlom nastává dřív, než většina lidí čeká. Modelový příklad, čísla jsou ilustrativní — dosaďte si vlastní. Podnik se 60 místy odbaví 900 hostů měsíčně, z toho 300 přivede portál. Při sazbě kolem 40 Kč za usazeného hosta (zhruba 1,50 € podle kurzu) je to 12 000 Kč měsíčně a 144 000 Kč ročně, zatímco paušální systém stojí nižší jednotky tisíc. U paušálu kolem 800 Kč leží hranice mezi 20 a 32 zprostředkovanými hosty měsíčně — podle toho, jestli počítáte se 40, nebo 25 korunami za hosta. Férově i druhou stranu: provize se platí jen za hosta, který skutečně dorazil a usedl, takže riziko neúspěšné akvizice nese portál. Proti placené reklamě, kde platíte za kliknutí bez ohledu na výsledek, to je dobrý poměr. Drahé není získání nového hosta, drahé je opakování: štamgast, který u vás jí každý měsíc a rezervuje přes portál ze zvyku, stojí pokaždé znovu.

Z toho plyne rozdělení rolí, ne volba buď–anebo. Rezervační knihu ať vede váš systém, portál používejte jako placenou akvizici. Dává smysl, když otevíráte, sedíte v turistické lokalitě, kde vás nikdo nezná, chcete zaplnit slabé dny nebo nemáte kapacitu na vlastní marketing — pak je poplatek za hosta cenou za viditelnost, kterou byste jinak platili jinde a dráž. Nedává smysl, když přes něj chodí hlavně hosté, kteří vaše jméno už znají. Poznáte to jednoduše: sledujte, kolik rezervací z portálu je od hostů, kteří u vás byli poprvé.

Typ 2: vlastní systém s widgetem. Tenhle typ logiku obrací: rezervace běží přes váš web a váš profil na Googlu, dodavatel dodává techniku, ne hosty. Platí se paušálem za měsíc a provozovnu, bez provize za hosta. Zahraniční dodavatelé účtují v eurech a rozhraní i podpora bývají německy nebo anglicky. Následující částky jsou německé ceníkové ceny bez DPH ke stavu ze srpna 2026 (samostatné ceníky pro Rakousko ani Česko dodavatelé nezveřejňují): teburio 29 / 59 / 89 / 179 € podle počtu uživatelů a rozsahu funkcí, resmio 0 / 69,90 / 129,90 €, Gastronaut 0 / 89 / 149 / 249 € a DISH Professional Reservation od METRO 54 € při tříměsíčním závazku, 49 € při dvanácti a 39 € při 36 měsících, plus 69 € jednorázově za zřízení. V přepočtu jde zhruba o 700 až 6 000 Kč měsíčně — a kurz se hýbe, takže roční rozpočet podle eurového ceníku dopředu neuzavřete. Z regionálních dodavatelů se v Česku a na Slovensku běžně objevuje Bookio; aktuální ceník i to, jestli cena roste s objemem rezervací, si ověřte přímo u něj.

Pozor na „cenu na vyžádání“. Dva známí dodavatelé měsíční cenu neuvádějí vůbec: aleno výslovně píše, že nemá balíčky ani paušály a dělá individuální nabídku, a Zenchef — pod který dnes spadají i Formitable, Resengo a Tablebooker — zveřejňuje nulovou provizi za hosta a sazby za zpracování plateb, ale žádnou měsíční částku. Není to samo o sobě podezřelé; u větších provozů se cena reálně odvíjí od velikosti a vyjednat se dá. Znamená to jen, že srovnávat můžete až po obchodním hovoru. Vyžádejte si proto celkovou roční částku včetně zřízení, závazku a příplatků — písemně a na jedné stránce.

Typ 3: modul u pokladního systému. Většina gastro pokladen nabízí rezervace jako doplněk. Láká na tom jedna faktura, jeden kontakt na podporu a stav stolu i útrata na jednom místě, což v provozu opravdu něco znamená. Cena ale bývá „v rámci vaší smlouvy na pokladnu“, tedy neveřejná, a rozsah funkcí bývá užší než u specialistů — grafický půdorys, čekací listina nebo záloha při rezervaci často chybí. Pokud pokladnu stejně měníte, modul si nechte předvést na vašich datech. Pokud ji neměníte, nedělejte z rezervací přívažek úplně jiného rozhodnutí — a ověřte si, jestli data hostů z modulu dostanete ven, až budete pokladnu jednou měnit.

Kolik má rezervační nástroj stát

Pro jednu provozovnu je realistické rozpětí zhruba 500 až 2 000 Kč měsíčně bez DPH; plná výbava nebo velké objemy posouvají částku ke 3 000 až 6 000 Kč. Užitečnější než rozpětí je ale protiváha: čtyřčlenný stůl při útratě 400 Kč na osobu je 1 600 Kč tržby. Nástroj, který za měsíc zachytí jedinou skupinu, kterou byste jinak nezvedli, se u paušálu do tisícikoruny zaplatí sám — což není argument pro to kupovat cokoliv, ale pro to netrávit tři týdny hledáním systému o dvě stě korun levnějšího.

Tři věci ale účet posouvají nahoru a uvidíte je až na druhý pohled. Za prvé DPH: většina dodavatelů uvádí ceny bez daně, u zahraničních přičtěte i kurz. Za druhé délka závazku: nejnižší vystavená cena skoro vždy předpokládá dlouhou vázanost — u DISH platí 39 € až od 36 měsíců, resmio počítá s dvanáctiměsíčním minimem a za možnost měsíční výpovědi si účtuje 10 € navíc. Za třetí funkční stupně: grafický půdorys, zálohy a manažerská aplikace stojí u resmio po 19,90 € navíc, u teburio se grafický půdorys objevuje až v tarifu za 59 €, protože nejnižší stupeň počítá s jedním uživatelem a menším podnikem. Věta „od 29 €“ málokdy přežije kontakt s vaším skutečným zadáním.

„Zdarma“ — a kde přesně je háček

Za slovem „zdarma“ se skrývají tři různé věci. První jsou skutečné bezplatné tarify se stropem: resmio Basic stojí trvale 0 €, obsahuje ale jen základ — grafický půdorys, zálohy i manažerská aplikace leží v placených stupních. Gastronaut uvolňuje 200 usazených hostů měsíčně, přičemž strop počítá hosty, ne rezervace: při 2,5 osobách na stůl je to zhruba 80 rezervací, pak 0,12 € za každého dalšího hosta. Druhá věc jsou zkušební období inzerovaná jako „zdarma“ — 30 dní u teburio, šest týdnů u Gastronaut. Třetí je „zdarma“ jako návnada k registraci, která slibuje neomezené rezervace a mlčí o hranicích. Buďme féroví: pro hospodu s třiceti rezervacemi měsíčně je bezplatný tarif rozumná volba a nemá smysl platit za to, co nevyužijete. Jen předem zjistěte, který spouštěč vás přesune do placeného tarifu — počet hostů, grafický půdorys, nebo vlastní adresa odesílatele v e-mailech. Otázka nezní „je to zdarma?“, ale „co se stane, až mi to začne fungovat?“.

Pět otázek, které se nevejdou do letáku

• Které rezervace jsou zpoplatněné? Nechte si písemně potvrdit, za co přesně se platí. U velkých portálů podle jejich vlastních podmínek zůstávají rezervace z vlastního webu, telefonické a hosté z ulice bez poplatku, stejně jako nedorazivší hosté a zrušené rezervace — u menších dodavatelů to ale předpokládat nelze, ptejte se konkrétně.
• Vyzkoušejte export dat hned v testovacím období. Správná otázka nezní „jde exportovat?“, ale: kompletní seznam hostů a historie rezervací jako soubor, který si spustíte sami v rozhraní, se skutečnými e-maily a telefony místo maskovaných kontaktů. Zkuste to první týden, ne až za dva roky, když odcházíte.
• Komu patří databáze hostů po konci smlouvy? Vy jste správce osobních údajů, dodavatel je zpracovatel a smlouva o zpracování je povinná. Přečtěte si v ní dvě věci: jestli smí dodavatel vaše data hostů použít i pro vlastní účely, a co se s nimi stane, až smlouva skončí.
• Jaká je výpovědní lhůta a minimální doba závazku? Tohle je jediné číslo, které po podpisu nezměníte. Nejnižší cena v ceníku bývá vykoupená nejdelší vázaností; rozdíl mezi ročním a tříletým závazkem si spočítejte v celkové částce, ne v měsíční.
• Co se stane, když dodavatel skončí? Není to teoretická otázka — v březnu 2026 oznámilo konec provozu Quandoo: nové rezervace přijímá do 30. září 2026 a infrastrukturu vypíná do konce roku, takže restaurace řešily export dat pod časovým tlakem. Ponaučení, které z toho plyne i pro české podniky, jsme rozebrali v článku co dělat, když platforma končí.

Rezervace z Googlu: cesta hosta začíná mimo váš web

Většina hostů, kteří dnes rezervují stůl, nezačíná na vašem webu, ale u záznamu na Googlu, obvykle z mobilu. Když tam je rezervační tlačítko, rezervuje se; když není, volá se — a když to nikdo nezvedne, volá se do dalšího podniku v seznamu. Dvě věci na stránkách dodavatelů skoro nikdy nenajdete: tlačítko jde zprovoznit jen přes partnera certifikovaného Googlem, sami si ho nenastavíte, a firemní profil musí být ověřený. Postup je tedy: ověřit profil, zeptat se dodavatele, jestli je certifikovaným partnerem a jestli se propojení platí zvlášť, vložit widget na web, aktivovat napojení. A pokud vám na tom záleží, ať rezervační cesta začíná i končí na vaší doméně — přesměrování na portál, kde host uvidí vedle vašeho jména i konkurenci, má svou cenu, kterou je dobré započítat vedle provize.

Stolio: náš vlastní produkt, na rovinu

Jak jsme slíbili: jednou a na konci, mimo jakékoli srovnání výše. Stolio spojuje tři věci do jednoho systému: vlastní web restaurace, online menu s QR kódem a rezervační systém s vizuálním půdorysem a rezervacemi po jednotlivých stolech. Účtuje se paušálem od 499 Kč měsíčně (Plus 799 Kč, Pro s API 1 550 Kč), bez provize za hosta; celý ceník je veřejný a vyzkoušet se dá 14 dní zdarma, bez platební karty. V ceně je databáze hostů, která patří restauraci a jde kdykoli exportovat, automatické potvrzovací a připomínkové e-maily hostům, napojení na rezervace z Googlu, instalovatelná aplikace do telefonu s upozorněními (od tarifu Plus) a propojení s pokladnou Syrve (Pro + API). S přechodem od jiného dodavatele a s nastavením pomáháme zdarma.

A kde Stolio nestačí, ať to slyšíte od nás, ne až po podpisu: rozhraní systému je česky a anglicky, německou verzi nemáme; rezervační formulář a e-maily hostům jsou rovněž v češtině a angličtině. Platba na pokladně probíhá v korunách. Podporu vyřizujeme e-mailem na info@stolio.cz — telefonní linku neprovozujeme. A protože nejsme portál, žádné hosty vám nepřivedeme: poptávku si musíte přivést sami, my ji jen odbavíme.

Ať se rozhodnete jakkoli, udělejte před podpisem tři věci. Spočítejte si vlastní čísla: kolik hostů měsíčně, kolik z nich by šlo přes portál a kolik to při jeho sazbě dělá za rok. Vyzkoušejte si nanečisto export dat ještě ve zkušebním období. A vyberte systém, ze kterého byste dokázali odejít bez ztráty — to je jediné kritérium, které vydrží roky.